8.etapa, Schöneck - Oberwiesenthal, 80km

První a poslední etapa se mi jely nejlíp. První proto, že jsem vůbec nevěděl co čekat a poslední proto, že jsem skoro přesně věděl co čekat – především cíl, konec, ende, schluss. Konec toho trápení a pak už jen dny kdy nemusím, prostě nemusíííííííím... A také to, že se jede k nám, domů, že tam bude žena a auto, které mě vezme domů. Možná, že kdyby se jelo opačným směrem a čekal by nás celý ten rituál s balením, mytím, sprchováním, uklízením a dlouhý přesun, nebylo by to tak optimistické a kdoví jak by se jelo! Teď jsme to mastili skoro podél českých hranic a v poslední třetině jsme už i viděli česky psané hraniční cedule, jeli jsme přesně po hranicích a mohli jsme v duchu tipovat kteří z těch turistů, které míjíme jsou Češi (žádní). Zobrazit pokračování »

Martin Raufer

7.etapa, Bad Steben - Schöneck, 97km

Nerozdělitelný team Z lázeňského parku městečka Bad Steben se trať prvního ročníku Craft Trans Germany přiblížila téměř na dohled českým hranicím, aby tu po sto kilometrech končila na vrcholu dlouhého stoupání, poblíže lanovek a centra běžeckých tratí v městečka ryze hornického charakteru jménem Schöneck. Profilem a charakterem stoupání to byla jedna z nejlehčích, ovšem po sedmi dnech – doba ledová je doba ledová, sem dnů je sedm dnů a sedm set kilometrů v nohách není o nic míň než sedm set kilometrů v nohách. Zobrazit pokračování »

Martin Raufer

6.etapa, Oberhof – Bad Steben, 124km

Víte, jak se německy řekne knedlík? Omlouvám se předem pokud toho dneska moc nenapíšu. Mám toho víc než dost. I úplně cizí lidi v cíli chodili a ptali se mě jestli mi něco není a jestli něco nepotřebuju. Už kolem čtyřicátýho jsem tušil, že to není ono a na stým jsem se zastavil úplně a regulérně nevěděl jak dál. Ale jsme tu, v cíli, v karavanu RB, který nám poskytuje zázemí a perfektní servis. Ani nevím jak ten konec proběhl, už jsem se dokonce bál, že jestli to půjde stejně dál, že budeme mít problém s limitem, ale konec byl celkem jetelnej a fantastický buchty a bábovky a cola na posledním bufetu mě postavily na všechny čtyři a já dolezl. Zobrazit pokračování »

Martin Raufer

5.etapa, Bischofsheim - Oberhof, 100km

Ráno bylo hodně nervózní. Vůbec nevím proč, ale asi jsem se bál jak to bude probíhat dál, psychika se mnou lomcovala, pochybnosti o vlastních silách se dostavily. Etapa to totiž byla pořádně kopcovitá. Z profilu se to nezdá, ale protože už jsme se ty zákresy z gps naučili dekódovat, bylo nám jasný, že teď to bude jen do kopce a ne jednou a ne do ledasjakýho. Do kopce se jelo hned od startu a taky cílové město bylo poprvé až po pořádně dlouhém stoupání a mezitím dva bergy jako blázen, zatahující se a ž do pěknýho pochoďáku. No a přesně tak to bylo. Rovnou od startu dvanáct kiláků nahoru. Asi v polovině na mě někdo křičel „jedeme pane Raufer, jedeme“. Zobrazit pokračování »

Martin Raufer

4.etapa, Frammersbach - Bischofsheim, 83km

Tak půlka je za námi. Zní to skoro neuvěřitelně, ale je to tak. Dneska se poprvé jelo do kopce hned od startu, a pořádně, skoro třináct kilometrů, nejdřív prudce po asfaltu a pak už lesem kraje Spessart, který je ve světě pohádek vyhlášen svými strašidly. Znáte? Eda prý na nich vyrost, ale že tu jednou bude taky strašit asi netušil. Zobrazit pokračování »

Martin Raufer

3.etapa, Erbach - Frammersbach, 102km

A je to tady. Jsme sice v cíli už třetí etapy, ale cena byla strašně vysoká. Platil jsem já. Asi od čtyřicátého kilometru, přihazoval jsem do banku pořád víc a víc a někdo ho pořád vybíral a vybíral, na pětasedmdesátým jsem byl na mizině. Já zpomaloval a zpomaloval až to vypadalo, že se úplně zastavím a půjdu pěšky i po rovině. Už jsem si říkal, že tu fakt nemám co dělat, že to prostě nemůžu dojet, ještě pět dnů, to prostě nevím co moje tělo bude dělat, co bude říkat. Ale v cíli byl takovej kotel lidí, hrála hudba, hned mi někdo vrazil do ruky pivo a lidi s kterýma jsme se cestou míjeli se ptali jak se jelo a gratulovali, že jsme to dneska zase dali, že to prostě všechno spadlo během pár vteřin. Dokonce jsem Edovi cestou hlásil, že dneska píše on, že mě k počítači nikdo nedostane, ale jde to... jen ty záda a... no, nebudem z toho dělat anatomickej atlas. Eda se ptal: „A najdeš něco, co tě nebolí? To bude snažší... Asi tak to je. Ke konci jsem se nedostal ani na 140 tepů, prostě to vůbec, ale vůbec nešlo. Zobrazit pokračování »

Martin Raufer

Tak trochu překvapení

Trans Germany dnes, v pondělí 11. června, pokračovalo třetím dnem. První dvě etapy výrazně překročily stokilometrovou délku, tato pak je sice k závodníkům shovívavější – i když záleží na tom, jak si kdo vysvětlí 102 km coby šanci nasbírat nějakých 2300 výškových metrů.
zobrazit pokračování »

Rudolf Hronza z pohodlí redakční židle

2.etapa, Neustadt - Erbach, 130km

Když jsem ráno říkal, že to dneska pojmu relaxačně, vypadalo to jako vtip a chvástání, ale fakt je mi líp než včera. Nesmím se zadírat a nesmím jet silou, maximální tep jsme držel o dvacet níž než včera, takže jsme chvílema dost parkovali. Čas něco kolem 5:46, průměr skoro 24, což je maso i tak. Je to třeba vysvětlit.
Prvních šede byla totální placka, pořád po cyklostezce nebo po silnici, střídal se jen charakter povrchu. Pořadatel se rozhodl oznámit, že se bude měřit čas až od šedesátého kilometru, aby se ti vepředu nepozabíjeli a aby nebylo tolik konfliktů při průjezdu městy a při křížení silnic ... zobrazit pokračování »

Martin Raufer

1.etapa, St.Wendel - Neustadt, 123km

Jsme v cíli! Jsme v cíli první etapy! Rovných sedm hodin. Ještě kolem pětadevadesátého kiláku jsme měli průměr 20 km/hod, pak bylo pár chodeckých pasáží a spadli jsme na 19. Prostě pořádný fofr.
Nevím jestli jsem byl nervózní nebo úplně mimo, ale je fakt, že už před startem se mi fakt dařilo. Nejdřív jsem na upnutí čísla spotřeboval asi deset zdrhovacích pásek a bylo to spíš horší a horší, až mi ho nakonec upevnil Eda. (A taky hrozně!) Ale čert to vem. Během prvních kilometrů mi párkrát vypadly řídítka z rukou a musel jsem uznat, že tu vidlici jsem fakt přefouknul. Kluci říkali, že 180 je moc... JE! I na mě, na mojí váhu. No a pak, když jsem podruhý nasál z bidonu, přišlo mi to nějaký divný. Známá chuť, ale můj ionťák to nebyl. Jasně! R2 od Enervitu, regenerační nápoj, má stejnou pixlu... Eda říkal, že přijedu do cíle pěkně zregenerovanej, no nevím. Na prvním bufetu jsem to vylil a doplnil ionťák a vodu. Teda myslel jsem si, že je to ionťák, oni křičeli ionto, ionto, ionto ... zobrazit pokračování »

Martin Raufer

Trans Germany denně na iVelo.cz

Jen dny a hodiny chybí do odstartování prvního ročníku etapového závodu horských kol Craft Bike Trans Germany. V devět hodin ráno devátého června se vydají ze St. Wendelu na trať první z osmi etap všichni přihlášení účastníci. Limit byl stanoven na 500 dvojic a vzhledem k velké neznámé prvního ročníku a možná i vyššímu startovnému doposud nebyl naplněn. Případné zájemce možná také varuje délka etap (82 – 130 km), které v součtu činí 837 km. Podobně náročné je také převýšení. Nejkopcovitější trasa by měla být hned první etapa ze St. Wendelu do Neustadtu, kde na 123 km jezdci nasbírají 2753 výškových metrů. O nejtěžší dny se zřejmě poperou středa (98 km, 2830 výškových metrů) a čtvrtek (124 km, 2515 m). Poslední dvě etapy již kopíruji česko-německé hranice, závod končí v Oberwiesenthalu v sobotu 16. 6. V balíku jezdců se objevují i česká jména, především ambiciózní Radek Šíbl, který by v mezinárodní dvojici mohl bojovat o přední umístění. Zkušená dvojice Mišík-Adámek uvažuje o zrušení své účasti z důvodu nedostatečné připravenosti prvně jmenovaného. A další dva Češi mají zcela jiné než závodní cíle - jsou to redaktoři Vela a pokud jim budou síly a čas stačit nejen na ujetí každé z etap, měli by denně zásobovat stránky www.iVelo.cz autentickými postřehy a zážitky.

Zprávodajství před závodem

Projeďte napříč Německem

Po určité odmlce etapových bikových závodů, kdy se většímu zájmu těšily spíše závody v klasickém XC, se fenomén terénních etapáků vrací zpět. Vzrůstající zájem o tento druh závodů dal vzniknout takovým akcím, jakými jsou dnes již legendární TransAlp, Crocodile Trophy, BikeChalenge nebo AlpenTour. Do této skupiny se hodlá zařadit i další zajímavý projekt s názvem Craft Bike Trans Germany. Jeho trať povede napříč celým Německem – startovní městečko St. Wendel dělí od cílové obce Oberwiesenthal nedaleko hraničního přechodu Boží dar v Krušných horách osm etap v celkové délce 823 km s převýšením přibližně 18 000 m. Závod proběhne v termínu 9. – 16. června a přihlásit se mohou všichni zájemci, bez ohledu na to, zda vlastní závodnickou licenci. Akce je koncipována pro dvoučlenné týmy, které mohou být i smíšené. Startovné činí 525 eur za jezdce, respektive 1050 euro za tým. Další podrobnosti a přihlášku najdete na stránkách www.bike-transgermany.de.

Zprávodajství před závodem